Projekt, jehož dalšími partnery je Geofyzikální ústav Akademie věd a Komora obnovitelných zdrojů energie, bude zkoumat potenciál geotermální energie v hloubkách přibližně 400 až 5000 m. Úkolem je zejména zpřesnit, případně nově vymezit oblasti, které by mohly být využity pro jímání zemského tepla, ať již z malých či větších hloubek. Malé hloubky přitom potřebují k využití navíc tepelná čerpadla, větší hloubky pak mohou být využity přímo k produkci tepla či za jistých podmínek ke kombinované výrobě tepla a elektřiny.
Projekt, podpořený z programu THÉTA Technologické agentury ČR (TAČR), přímo navazuje na činnost výzkumné infrastruktury pro geotermální energii RINGEN vzniklé v roce 2016 a v r. 2019 rozšířené o unikátní výzkumné centrum v Litoměřicích. Přinese důležitá data a informace, jež jsou pro další rozvoj a podporu využívání tohoto široce dostupného obnovitelného zdroje energie nezbytné. V jeho rámci bude například provedena aktualizace a zpřesnění stávajících, ale již zastaralých map geotermálního potenciálu ČR, vytvořeny teplotní mapy geotermálního potenciálu v různých hloubkových úrovních a následně vyčleněny oblasti ČR vhodné pro využívání geotermální energie. Mapy geotermálního potenciálu budou doplněny o další mapové vrstvy zobrazující možné střety zájmů a limitující faktory, takže potenicální uživatelé či investoři budou mít přehled nejen o geotermálním potenciálu, ale i o faktorech omezujících jeho využití (to může nastat např. v chráněných oblastech či v blízkosti různých zdrojů minerálních vod či termálních pramenů).
Z předchozích zkoumání je zřejmé, že potenciál geotermální energetiky ČR se pohybuje na úrovni evropského průměru, což znamená, že je poměrně značný: v budoucnosti může geotermální energie zabezpečit až třetinu naší spotřeby elektřiny a polovinu spotřeby tepla. Na základě analýzy připravovaných a možných projektů experti Komory obnovitelných zdrojů energie již dříve odhadli, že v případě existence vhodné podpory ze strany státu by do roku 2030 mohlo být vzniknout až 10 tepláren a 20 výtopen využívajících geotermální energii. To by při instalovaném výkonu jedné teplárny 5 MWe a 40 MWt a výtopny 10 MWt znamenalo v roce 2030 celkovou výrobu 350 GWh elektřiny a 6 500 TJ tepla (a celkový instalovaný výkon 50 MWe a 600 MWt). „Predikce jsou ale vždy podmíněny nejen finanční podporou, ale i technickým zvládnutím efektivního a bezpečného jímání zemského tepla z větších hloubek. V cestě stojí velké počáteční investice a rizika spojená s indukovanou seismicitou či schopností vytvořit dostatečně propustný puklinový výměník, ve kterém dochází k faktické extrakci zemského tepla a jeho následnému transportu na povrch,“ upozorňuje seismolog a ředitel RINGENu prof. Tomáš Fischer z Přírodovědecké fakulty UK. „Nicméně, současné poznání a stále se rozšiřující počet úspěšných projektů v Evropě i zámoří dokazují, že zemské teplo je nejen perspektivní zdroj energie, ale horninové prostředí je i vhodné pro její dočasné ukládání v době jejího přebytku. Výzkum v této oblasti je jedním z nových cílů také pro tým RINGENu“ doplňuje prof. Fischer.
Projekt, jehož celkový rozpočet je 4,7 mil Kč, potrvá celkem 3 roky a skončí v červnu 2022.
