Projekt SYNERGYS - systémy pro energetickou synergii, je výzkumný projekt zaměřený na využívání různých forem geotermální energie a dalších obnovitelných zdrojů a jejich integraci do stávajících energetických systémů. V areálu výzkumné infrastruktury RINGEN v bývalých kasárnách Jiřího z Poděbrad v Litoměřicích vzniká unikátní testovací lokalita, kde se propojují mělké a hlubinné geotermální vrty, podzemní úložiště tepla, fotovoltaické systémy a technologie pro výrobu zeleného vodíku do jednoho funkčního celku. Cílem je na jednom místě ověřit, jak tyto zdroje chytře zkombinovat do převážně bezemisního energetického systému, který v budoucnu pomůže nahradit část fosilních paliv pro lokální vytápění a zvýšit energetickou soběstačnost. Zázemí tomuto projektu poskytuje vědecko-výzkumné centrum RINGEN, otevřené v r. 2019, které se díky SYNERGYSu a dalším navazujícím projektům postupně stává jednou z klíčových součástí probíhající energetické transformace Ústeckého kraje.
S končícím rokem 2025 jsme požádali o bilanční rozhovor hlavního řešitele projektu, profesora Tomáše Fischera z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, která je společně s partnery nositelem projektu SYNERGYS.
Rok 2025 byl pro projekt poměrně bohatý, a to jak z pohledu výzkumných měření a hloubení vrtů, tak i akcí pro širší odbornou i laickou veřejnost. Pojďme to ale vzít od počátku. S cílem upřesnit geologickou stavbu testovací lokality se na podzim roku 2024 uskutečnilo v okolí Litoměřic a Žitenic rozsáhlé měření, kdy byly vibrace na povrchu vyvolávány pomocí těžkých nákladních vozidel. V roce 2025 jste měření vyhodnocovali. Objevily se skutečnosti, které vás v rámci probíhajících výzkumných aktivit nějakým způsobem překvapily?
Překvapilo nás například to, že i ve větších hloubkách jsme zaznamenali seismické odrazy, což není s ohledem na charakter tamějších hornin běžné. V krystaliniku, které nemá vrstevnatou strukturu, se totiž obecně neočekávají výrazná odrazná rozhraní, jež by generovala seismické vlny registrovatelné na povrchu.
Velmi pozitivní je i porovnání těchto seismických měření s magnetotelurickými daty, tedy měřeními elektromagnetického pole, která vypovídají o elektrické vodivosti hornin. Obě metody vykazují pěknou korelaci – rozhraní viditelná seismicky jsou v souladu s těmi, která se ukazují v magnetotelurických datech. To je pro nás velmi dobrá zpráva a zároveň to dobře zapadá do geologického profilu.
A ten je jaký?
Vyhodnocení ukázalo mj. velmi pěkně viditelné rozhraní mezi sedimentární výplní prvohorní (karbonské) pánve a starším podložím předprvohorního stáří. Nás zajímá zejména geometrie tohoto rozhraní – jeho zvlnění, sklon – a dále i další hlubší struktury. Identifikovali jsme také prvky naznačující výskyt litoměřického zlomu, což je geologicky dobře známá struktura oddělující geologické jednotky Saxothuringikum a Tepelsko-Barrandienskou oblast . Jeho průběh je pro nás důležitý z hlediska budoucího umístění hlubokých geotermálních vrtů a výměníků. Na seismickém měření se projevuje jako porušení seismických odrazů od podloží karbonské pánve a ukazuje se, že má patrně jiný sklon než se dosud předpokládalo.
Ukázalo vám podzemí v některých ohledech „jinou tvář“, než jakou jste původně čekali z předchozích modelů?
Určitě ano, a to i v souvislosti s výzkumem mělké geotermie, což už nesouvisí přímo se seismickými měřeními, ale je výsledkem úspěšného vyhloubení dvou průzkumných vrtů v rámci mezinárodního projektu PUSH-IT, a to jádrového (516 metrů) a hydrogeologického (202 metrů).
Jaké konkrétní informace vám oba vrty přinesly?
Díky nim jsme získali detailní informace o geologických souvrstvích v prvních stovkách metrů a také o jejich hydraulické propustnosti a dalších vlastnostech. Hydrogeologický vrt je otevřený a můžeme v něm měřit proudění podzemní vody, spouštět do něj různé typy sond, a dlouhodobě tak monitorovat její charakteristiku. Takových monitorovacích vrtů vznikne v r. 2026 dalších pět. Druhý je jádrový vrt. Ten poskytl cenné informace z vrtného jádra, poté byl osazen optickým kabelem a zacementován. Nadále bude sloužit jako geotermický monitorovací vrt, tedy zejména sledovat změny teploty v horninovém podloží v souvislosti s budoucím ukládáním tepelné energie. Vrty prokázaly, že výplň České křídové pánve je značně proměnlivá. Vyskytují se v ní jak vysoce propustné, tak méně propustné zóny.
Je to pro budoucí práce komplikace?
Trochu to komplikuje plánování vzniku podzemního úložiště tepla – musíme hledat úseky s nižší propustností, které jsou pro akumulaci tepla vhodnější. Zároveň ale zvažujeme i alternativní technologie ukládání tepla – například ukládání tepla do zvodní místo primárně do horninového masivu. Chceme tedy udělat z nevýhody pro jednu technologii výhodu pro jinou, což je ostatně jeden z úkolů výzkumu a testování.
Na první dva mělké vrty měla navázat realizace prvního vrtného pole o hloubce až 100 metrů, jež má v budoucnu sloužit jako jakýsi velký podzemní „akumulátor“ pro budovu RINGENu. Tento záměr nabral mírné zpoždění. Co bylo důvodem?
Vrtné práce představují velmi specializovanou činnost, kterou je schopno provádět jen několik subjektů v České republice. Zároveň klademe vysoké nároky na kvalitu provedení – vyšší, než je běžné u standardních komerčních projektů.
Často narážíme na administrativní překážky, které proces zpomalují. Někdy musíme výběrové řízení významně prodloužit nebo zopakovat, protože se v průběhu objeví skutečnosti, které předem nebyly známy – například z hlediska možností firem, jež se do řízení hlásí. My se z toho musíme poučit a pro další období tyto problémy eliminovat, jelikož nás čekají ještě desítky náročných soutěží.
V letošním roce je v plánu realizace vrtných polí hlubokých 200 až 400 metrů. Laicky řečeno, jde o hlubší „zásobníky“ pro ukládání zbytkového tepla ze solárních panelů a vodíkového hospodářství. Neohrozí výše zmíněné zpoždění termíny realizace těchto polí? Mohou na sebe jednotlivé etapy nějak nešťastně „narážet“?
Tyto tři akce jsou plánovány navzájem nezávisle, a to i z hlediska jejich funkce. Vrtné pole o hloubce 100 metrů má sloužit k vytápění budovy centra RINGEN, soutěž už je ukončena a vrtání začne v lednu. Další dvě vrtná pole, hluboká 200 a 400 metrů, budou určena k ukládání zbytkového tepla. Půjde o samostatné zakázky, ale naváží na výsledky z předchozích vrtů a měření, tedy k ovlivnění dojít může. Pokud dojde k významnějšímu zdržení, budeme pravděpodobně realizovat obě vrtná pole najednou, čímž bychom měli ztrátu dohnat. Jak jsem již zmiňoval, musíme také rozhodnout, jakou metodu ukládání nakonec zvolíme, to bude úkol i pro náš mezinárodní tým, který od ledna začne na projektu spolupracovat.
V roce 2026 má také začít příprava dokumentace pro výběrová řízení na dodavatele hlubinných geotermálních vrtů. K zahájení realizace by podle předpokladů mělo dojít na začátku roku 2027. Jak náročné je takové výběrové řízení?
Jde o zcela unikátní úkol. Vrtání takto hlubokých vrtů, tedy o hloubkách kolem tří kilometrů a více, zvládne jen několik firem v Evropě, v Čechách jediná. Kromě samotné hloubky klademe důraz na přesnost vrtání a na řadu navazujících výzkumných prací, jako je hydraulická stimulace a případné hydraulické propojení vrtů.
Výběru dodavatele jsme proto věnovali maximální pozornost a probíhá již déle než rok, začalo totiž ještě před obdržením dotace na podzim 2024 předběžnými tržními konzultacemi, jinak bychom neměli šanci napjatý harmonogram stihnout. Počítáme s tím, že konečné parametry zadání výběrového řízení necháme zpracovat specializovanou inženýrskou firmou, která má s podobnými projekty zkušenosti. V současnosti probíhá veřejná soutěž na dodavatele těchto služeb.
Je podle vašeho názoru geotermální energie v ČR vnímána pozitivněji než v minulosti, i v souvislosti s nedávnou energetickou krizí? Cítíte, že se z geotermální energie postupně stává „plnohodnotný hráč“ vedle fotovoltaiky a dalších obnovitelných zdrojů?
Určitý posun rozhodně nastal. Je to vidět i na energetické politice končící vlády, která kladla velký důraz na zajištění bezpečných a stabilních zdrojů energie. Ruská agrese zároveň ukázala, že silně centralizované energetické systémy závislé na importovaných fosilních zdrojích jsou zranitelnější než decentralizované, založené více na lokálních zdrojích.
Výrazně vzrostla poptávka po solární energii a fotovoltaice. Zároveň vnímám, že lidé více chápou výhodnost využívání tepla ze země prostřednictvím tepelných čerpadel. Dnes dominuje zejména segment tepelných čerpadel vzduch–voda, nicméně energie ze země je z hlediska stability dodávky výrazně spolehlivější i efektivnější.
Ale také výrazně dražší ...
To ano. Proto je do budoucna klíčové soustředit se na snižování nákladů na hloubení vrtů – a právě to je i jedním z cílů našich projektů.
Co byste si přál od nové vlády? Například přijetí legislativních opatření, která by usnadnila realizaci technicky náročných projektů tohoto typu?
Obecně v legislativním prostředí stále vidím velké rezervy, zejména pokud jde o hloubení mělkých vrtů pro tepelná čerpadla u rodinných domů. Například není dostatečně řešena otázka hranic pozemků a odběru tepla ze sousedních parcel. V řadě západních zemí je tato problematika legislativně ošetřena, u nás zatím nikoliv, což se s narůstajícím počtem takových zdrojů bude muset řešit.
Jak je tomu v případě hlubinné geotermie?
Zde jde stále ještě o výzkumnou činnost, která má svá specifika, ale v jejím případě změna legislativy nemá takový význam, spíše jde o řízení rizik spojených s vrtnými pracemi a hydraulickou stimulací. Řada zemí proto vytvořila různé typy garancí pro firmy a obecně investory, a první vrt je zpravidla z velké části hrazen z rizikového fondu nebo formou 100% dotace, jako je tomu například v Polsku. Zde se díky tomuto nástroji podaří zrealizovat asi tři desítky nových hlubinných geotermálních zdrojů, tomu se bohužel v České republice momentálně ani zdaleka nepřibližujeme.
Do značné míry bude tedy záležet na prioritách v oblasti energetiky a schopnosti politiků pochopit, že geotermální energie je konkurenceschopný zdroj energie a pro dekarbonizaci českého teplárenství velmi významný. Jiný obnovitelný zdroj v takovém množství nemáme, je však potřeba udělat strategická rozhodnutí, podpořit pilotní projekty, ale také vytvořit systematickou podporu například v podobě dostupných dat o geologických podmínkách České republiky, která citelně chybí a bez nich se bude využívání geotermální energie rozbíhat pomalu.
Jedním z cílů projektu SYNERGYS je i zvyšovat povědomí o geotermální energii a geovědách jako takových. Daří se to?
V rámci projektu SYNERGYS se uskutečnily už přibližně dvě desítky osvětových akcí například pro žáky a studenty středních a vysokých škol, pro seniory, konalo se veřejné projednání, ale i Den otevřených dveří organizovaný ve spolupráci s Českou spořitelnou, kterého se zúčastnila více než stovka návštěvníků. Uskutečnily se i akce určené pro odborníky z oblasti geotermie, firmy, státní správu i samosprávu. Pro odbornou veřejnost byl asi nejvýznamnější březnový workshop pro vrtné firmy a listopadová celorepubliková konference na téma mělké geotermie. Těšila se značné pozornosti jak ze strany odborníků a developerů, tak i médií. Obdobným směrem chceme jít i v roce 2026. Hned v lednu se například uskuteční v RINGENu exkurze studentů ČVUT se zájmem o geotechniku.
Postupně tedy toto poslání naplňujeme, a to nejen v kontextu České republiky, ale i v tom evropském. I proto jsme dnes vyhledávaným partnerem pro geotermální projekty v rámci Evropy a spíše narážíme na limity kapacity našeho odborného i projektového týmu, takže musíme řadu nabídek na spolupráci odmítat.
