Do centra zavítala zhruba třicítka seniorů, jež se zajímali o průběh realizace v České republice unikátního geotermálního projektu SYNERGYS, jehož nositelem je konsorcium partnerů vedené Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy. Projekt navazuje na dlouholetou snahu města Litoměřice najít udržitelnou alternativu k fosilním zdrojům a nabízí jedinečnou příležitost stát se průkopníkem v oblasti geoenergií, to znamená zdrojů energie nacházejících se pod zemským povrchem.
„Geotermální energie bude získávána pomocí mělkých a hlubokých vrtů, v hloubkách přibližně od 100 do 3500 m. Mělké vrty poslouží zejména k ukládání tepelné energie, produkované v létě solárními panely na střechách okolních budov, a k ukládání odpadního tepla z různých technologií. Geotermální a solární systémy doplní výroba zeleného vodíku pomocí elektrolýzy. Všechny tyto technologie bychom rádi propojili do funkčního technologického “ekosystému”, který bude energeticky soběstačný,“ vysvětlil kromě jiného hlavní manažer projektu Antonín Tym. Část tepla produkovaného obnovitelnými zdroji bude možné využít pro dálkové vytápění Litoměřic. To má mimo jiné souvislost s faktem, že v České republice je více než dva tisíce soustav centralizovaného vytápění, což je jedna z nejrozsáhlejších sítí v Evropě.
Den otevřených dveří však nebyl jen o teorii. Senioři navštívili také laboratoř, kde jim geofyzik Petr Dědeček z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR ukázal techniku, pomocí které vědci zkoumají schopnost hornin akumulovat a vést teplo, a to v závislosti na druhu horniny či hloubce, ze které pochází. Geolog Vít Peřestý zase hovořil o různých typech hornin a charakteru geologického podloží, které se v lokalitě kasáren a v jejich okolí nachází, či významu seismické monitorovací sítě, která mimo jiné slouží k zajištění bezpečnosti vrtných prací v hlubinných vrtech.
Senioři neskrývali zájem a nadšení. „Bylo to neskutečně zajímavé,“ zhodnotila akci Jana Svatošová poté, co opustila laboratoř, kde se dotazovala na vodivost hornin pocházejících z dosud realizovaných vrtů. Ty jsou zatím tři. Dva nové, průzkumné, kde probíhají měření pro získání poznatků o horninovém podloží a jeho schopnosti vést a akumulovat teplo. Jeden je hydrogeologický (hluboký 202 metrů), druhý jádrový (hluboký 516 metrů). Třetí dosahuje 2 111 metrů a pochází z roku 2007. Pro vědce je cenným zdrojem informací a v současnosti slouží jako jeden ze seismických monitorovacích vrtů, a to díky geofonu umístěného v hloubce 1500 m.
Jak senioři uvedli, Den otevřených dveří dnes v RINGENu rozptýlil některé obavy. Až na několik málo výjimek se návštěvníci v anonymním dotazníku shodli, že geotermální energii považují za perspektivní zdroj a její využití v Litoměřicích podporují.
