[13.12.2023] Nejprve byla studentům popsána a shrnuta regionální geologie, aby bylo možné získat představu o typech hornin přítomných v této lokalitě a typech deformačních procesů, kterými zde prošlo podloží. Informace o místních geologických podmínkách byly dány do kontextu s údaji z vrtu PVGT-LT1. Byly popsány a analyzovány výsledky z testů vrtu, provedených v minulosti, protože to poskytuje základní informace o trhlině, která byla znovu otevřena během jednoho z těchto testů. V průběhu projektu byla provedena zkouška propustnosti a současně byl použit teplotní test pomocí optického kabelu a zařízení na měření hladiny vody.
Tato měření byla provedena s cílem odpovědět na tři otázky: Je zlom stále otevřený, a pokud ano, do jaké míry? Je zlom hydraulicky propojen s jinou zónou, a pokud ano, s jakou? A konečně, jaká je délka zlomu? Test propustnosti ukázal, že zlom je stále otevřený, není však jasné, do jaké míry. Na základě rychlosti poklesu hladiny vody se zdá, že zlom je hydraulicky spojen s propustnou vrstvou, nebo mělkou zvodní. Na otázku, týkající se délky zlomu, nebylo možné s jistotou odpovědět, protože nestandardní způsob testování vrtu není slučitelný s konvenčními postupy, kterými se tyto testy analyzují.
Elektrická odporová tomografie poskytla přehled o rozložení odporu v podpovrchových vrstvách, což ukazuje na horizontálně souvislé vrstvení a vliv řeky Labe. Měření bylo provedeno 400 m východně od vrtu PVGT-LT1 na úseku dlouhém 600 m. Ve výsledcích tomografie byla přítomna anomálie, která byla způsobena přítomností podzemního potrubí.
Dostupná gravimetrická data z oblasti Litoměřic byla použita ke konstrukci mapy gravimetrického pole (Gravimetrické, neboli tíhové mapování se zabývá měřením a vyhodnocováním lokálních odchylek tíhového pole Země). Data byla převzata z databáze České geologické služby a vizualizována v obrysové mapě. Na výsledné mapě lze rozpoznat polohu zbytků sopek a litoměřického hlubinného zlomu.
Tepelné vlastnosti jader byly analyzovány pomocí přístroje Hot Disk a optického skeneru. Vzhledem k tomu, že vrtání nového vrtu bylo odloženo, byla použita jádra z uranového dolu. Tímto způsobem bylo možné porovnat výhody a nevýhody obou metod, stejně jako (ne)podobnost výsledků. Ve výsledcích nebylo zjištěno žádné zkreslení a nebyl zjištěn žádný vztah mezi anizotropií (anizotropie = závislost určité veličiny na volbě směru) a rozdíly v měření. Pomocí optického skeneru lze vyhodnotit stupeň anizotropie, zatímco Hot Disk poskytuje průměr povrchu. Optický skener je vhodný pro získání rychlého přehledu o velkém počtu vzorků. Metoda Hot Disk je naopak vhodnější pro detailní výzkum tepelných vlastností hornin v reálném prostředí, protože umožňuje vložit jádro do pece, kde můžeme uměle napodobit podmínky ve skutečném vrtu.
Radarové snímky z družice Sentinel-1 byly analyzovány pomocí platformy Sentinel Application Platform (SNAP) s cílem zmapovat vertikální deformaci regionu v letech 2015 až 2023. Podle výsledků naší studie došlo v regionu Litoměřicka k poklesu o 0,13 metru. Kromě toho byla ke studiu minulých deformací povrchu v regionu použita data z globálního navigačního družicového systému (GNSS). Analyzována byla data z let 2018 až 2022. Během časové osy lze pozorovat čistý vzestup o 0,007 metru, nicméně při analýze deformace povrchu je patrná sezónnost.
